K čemu je dobrý utajovaný vynález?

Patentový zákon skýtá původcům jednu nepříliš známou, ale zato na první pohled lákavou možnost, jak si ochránit svůj vynález patentem, ale zároveň jej před světem utajit. Zní to přitažlivě, ale pro někoho, kdo má základní povědomí o tom, jak patentová ochrana funguje, také velmi překvapivě. Vždyť základním smyslem patentu je, že původce vynálezu do nejmenších podrobností zveřejní, jak vynález funguje, a to způsobem, že je pro všechny velmi jednoduché se s ním seznámit. Za to si k němu po určitou dobu (maximálně 20 let, respektive 25 u léčiv) a pro určité území (pro které si ochranu platí) zajistí naprostou exkluzivitu – bez jeho souhlasu, za který si většinou nechává platit, nemůže nikdo jiný vynález využívat. Jak to, že tedy ustanovení § 71 patentového zákona umožňuje tzv. „utajovaný vynález“ nezveřejnit? Je to skutečně tak výhodné, jak se to na první pohled jeví – exkluzivita v užívání a ochrana technického řešení bez nutnosti jej zveřejnit?

Předně uvádíme, že problematika utajovaného vynálezu je velice slabě regulována zákonem, a je proto obtížné se v ní orientovat. Představa nezveřejnění technického řešení ale přitom získání jeho ochrany je opravdu poutavá. Je však třeba si uvědomit, že taková možnost není v zákoně upravena, aby umožnovala původcům obcházet smysl patentů. Institut utajovaného vynálezu je v zákoně zakotven, aby chránil před vyzrazením informace, které mají velký strategický význam pro Českou republiku. Účelem utajovaného vynálezu je tedy chránit zájem státu, o ochranu zájmu původce vynálezu se bohužel nejedná. Vynález chráněný utajovaným patentem obsahuje „utajovanou informaci“ a s ní se může seznámit pouze osoba, která má příslušnou bezpečnostní prověrku. To téměř znemožňuje jakoukoli legální prezentaci vynálezu potenciálním obchodním partnerům nebo investorům a také velice zužuje okruh osob, které původce může přizvat k dalšímu vývoji (např. zaměstnance).

Přestože daná problematika v zákoně téměř není upravena, s ohledem na obecné právní principy, které se na ni vztahují, a také soudě podle účelu utajování vynálezu je vlastník utajovaného patentu ve svých právech k němu velmi omezen. Nemůže poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, ani na ně patent převést a nejspíš bez souhlasu státu dokonce ani vynález sám využívat. Komercializace je proto vyloučena a jediný subjekt, který může patent užívat (zřejmě na základě licenční smlouvy s původcem, případně nucené licence) je Česká republika. Vlastník utajeného patentu je také značně limitován při jednání o licenční smlouvě s ČR. Je také otázka, jak by probíhalo samotné vymáhání práv z patentu, který nebyl zveřejněn.

Rozšířit teritoriální ochranu utajovaného patentu i mimo Českou republiku je pak prakticky vyloučeno. Je k tomu totiž třeba souhlasu příslušného státního orgánu, typicky Národního bezpečnostního úřadu. Je těžko představitelné, že by tento souhlas byl udělen. Utajovaným patentem chráněný vynález tak téměř není možné bez porušení zákona chránit v jiných státech. Došlo by tak ke zveřejnění utajované informace. Když ale nejde rozšířit patentovou ochranu mimo území České republiky, nemůže vlastník patentu nikde jinde ostatním bránit v užívání vynálezu, který je předmětem patentu. Pokud tedy někdo nápad chráněný patentem okopíruje kdekoli jinde na světě, je proti němu vlastník utajovaného patentu bezmocný. Na území ČR je pak omezen, jak jsme uváděli v minulém odstavci.

Jedinou potenciální výhodu spatřujeme v tom, že i utajený vynález se zřejmě stává stavem techniky, a tak se jeho udělením zabrání ostatním chránit stejné řešení patentem. Patentové úřady (včetně českého!) však tuto skutečnost při průzkumu nezjistí. Ochrana práv a jejich uplatnění tak zůstává pouze na vlastníkovi utajovaného patentu. Navíc se nabízí otázka, zda by vůbec mohl vlastník patentu podávat připomínky, a tím zveřejňovat utajované informace. A co se stane s utajeným patentem, pokud dojde ke zveřejnění nebo vyzrazení utajované informace? Stane se z utajovaného patentu běžný patent? Právní předpisy nám odpověď nenabízí a ani v judikatuře jsme odpověď nenašli.

Pokud někoho přesto zajímá, jak získat utajovaný patent, je to tak, že pokud se původce domnívá, že předmět přihlášky obsahuje utajovanou informaci, musí na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, a to hned při podání přihlášky. Úřad průmyslového vlastnictví pak s přihláškou jedná jiným než standartním postupem. Mohou se s ní seznámit pouze zaměstnanci Úřadu s příslušnou prověrkou a pouze v zabezpečené místnosti. Do hry navíc vstupuje také Národní bezpečnostní úřad, který ve spolupráci s příslušným ministerstvem posuzuje stupeň utajení informací. Posoudí-li úřady patent jako hodný utajení, vznikají původci v souvislosti s tím dodatečné povinnosti jako například poučovat zaměstnance, dodržovat mlčenlivost atd.

Závěr

V dnešní době se utajované patenty údajně téměř neudělují. Zřejmě se jedná o zastaralý institut, který nedopatřením v zákoně přežil dobu zbrojení a soupeření mezi státy. Vzhledem ke všem popsaným nevýhodám doporučujeme o utajení patentu neusilovat. Jděte buď cestou standardní patentové ochrany, nebo vynález nezveřejňujte vůbec a chraňte jej jako obchodní tajemství. Existuje sice možnost, že Úřady sami o utajení patentu rozhodnou z moci úřední, i proti vůli přihlašovatele, je to ale krajně nepravděpodobné a není nám znám žádný případ, kdy by se to stalo.

Potřebujete-li další informace či radu, zavolejte a poradíme vám.